ZŠ VNB I / 1 - Daktyloskopie

Lekce Daktyloskopie

Cíl lekce:

Žáci se naučí sledovat papilární linie, na jejichž základě dokáží rozlišit otisky prstů jednotlivých osob. Naučí se základy kriminalistického sběru otisků a také sběr otisků na místě činu.

Zeptejte se Vašich dětí:

Co je to daktyloskopie?
Kdo daktyloskopii nejvíce používá?
Můžeme na světě najít dva lidi, kteří mají stejné otisky prstů?
Jsou otisky na všech prstech jednoho člověka stejné?
Existuje podobnost mezi otisky prstů členů rodiny (mají rodiče podobné otisky prstů jako vy)?
Lze získat otisky prstů z předmětů, kterých jsme se dotkli?

Daktyloskopie

Daktyloskopie (též dermatoglyfika) je nauka o kožních papilárních liniích na prstech, dlaních a ploskách nohou. Průběh těchto linií je pro jedince charakteristický a do jisté míry dědičný. Tato jedinečnost je v kriminalistice využívána pro identifikaci osob. Daktyloskopie je druhou nejstarší metodou využívanou v kriminalistické praxi pro identifikaci osob.

K prvním vědcům, kteří začali studovat papilární linie, patřil Jan Evangelista Purkyně, který jako první provedl rozdělení kresby papilárních linií posledních článků prstů do devíti základních vzorů. Na zavedení daktyloskopie do kriminalistické praxe se podílela řada anglických přírodovědců a lékařů (Galon, Herschel, Faulds, Henry).

První praktické použití nalezl v roce 1877 v Indii William James Herschel; s jejich pomocí kontroloval, aby osoby pobírající vojenskou penzi peněžní obnos obdržely pouze jednou. V této době také byly používány pro stvrzování oficiálních dokumentů.

Význam daktyloskopie

Spočívá zejména v tom, že umožňuje identifikovat konkrétní osobu, která zanechala zkoumanou stopu související s událostí trestného činu.

V kriminalistické praktické činnosti daktyloskopie umožňuje:

identifikaci osob (pachatelů, podezřelých, tzv. domácích osob apod.) podle zanechaných stop nebo otisků na místě kriminalisticky relevantní události,
identifikaci mrtvol neznámé totožnosti – pokud ještě mají obrazce papilárních linií způsobilé k identifikaci,
identifikaci osob, které nechtějí nebo nemohou prokázat svojí totožnost (např. osoby s duševní poruchou),
identifikace běženců, migrujících osob, osob úmyslně se vyhýbajících spolupracovat s policií apod.,
rozhodnutí o tom, kterým prstem, nebo kterou částí pokožky pokrytou papilárními liniemi byla příslušná daktyloskopická stopa vytvořena.

V praxi se navzájem porovnávají nejčastěji:

stopy a otisky zajištěné na místě činu (kriminalisticky relevantní události) s kontrolními (srovnávacími) otisky osob vytypovaných, podezřelých, nebo domácích (domácí osoba je ten, kdo se na místě pohybuje v rámci jiné činnosti – majitel či uživatel bytu, domovník, zaměstnanec apod., ale neměl podíl na vyšetřované události),
stopy zajištěné na místě činu se srovnávacími otisky osob, jež jsou uloženy v daktyloskopických registracích,
stopy zajištěné na místě činu se stopami z míst neobjasněných trestných činu,
otisky prstů osob neznámé totožnosti a mrtvol s otisky prstů ve sbírkách.

Zákonitosti daktyloskopie

1. Zákon o neměnnosti obrazců papilárních linií:

Neexistují na světě dvě osoby, které mají naprosto stejné obrazce papilárních linií.

Obrazce papilárních linií jsou relativně neměnné v průběhu života člověka. Relativní neměnnost spočívá ve skutečnosti, že i když v době od narození až po smrt člověka dochází k velikostnímu a dalšímu vývoji pokožky a tedy i obrazců papilárních linií (absolutní velikost, vznik vrásek apod.), ponechávají tyto změny u papilárních linií jejich sled, skladbu, návaznost a relativní vzdálenost mezi jednotlivými markanty neměnnou.

2. Zákon o neodstranitelnosti papilárních linií:

Obrazce papilárních linií člověka jsou celý jeho život relativně neměnné.

Papilární linie jsou neodstranitelné, pokud není odstraněna nebo zničena zárodečná vrstva kůže. Pokud není odstraněna zárodečná vrstva kůže, obrazce papilárních linií se vždy postupně obnoví v původním vzhledu.

3. Zákon o individuálnosti obrazců papilárních linií:

Na světě nejsou dva lidští jedinci, kteří by měli shodné obrazce papilárních linií. Je to dáno velkým počtem daktyloskopických markantů např. na jednom prstu, je pravděpodobnost výskytu identických obrazců papilárních linií vyloučena, a to i u jednovaječných dvojčat.

Daktyloskopické stopy
Obrázek Stopy od VNB

Daktyloskopické stopy

1.Vytvoří se zrcadlově obrácený reliéf povrchové struktury papilárních linií, tj. objemová (3D) daktyloskopická stopa. Tato stopa vzniká tehdy, když objekt, který stopu přijímá je schopen plastické deformace (vosk, plastelína, čokoláda, sýr apod.).

2.Daktyloskopická stopa vznikne tak, že na papilární linie se přenese látka z povrchu předmětu, a tím dojde k porušení povrchové struktury nosiče stopy – odvrstvená daktyloskopická stopa (stopy v prachu, čerstvé nátěry, krev, barviva).

3.Daktyloskopická stopa vznikne tak, že se na vhodný nosič přenese látka, která se nachází na povrchu papilárních linií – navrstvená daktyloskopická stopa. Na různé předměty se z vrcholků papilárních linií přenese látka, která na nich dříve ulpěla (krev, barva, prach apod.).

4.Daktyloskopické stopy latentní (neviditelné): jsou tvořeny potem (pot se skládá z vody, kyseliny mléčné, chloridu sodného, močoviny, aminokyselinou a tuky) případně jinou chemickou látkou. Trvanlivost daktyloskopických latentních stop závisí na řadě faktorů – zejména teplota, vlhkost, doba od vzniku daktyloskopické stopy do zajištění, sluneční záření, charakter nosiče apod.)

Papilární linie

Monodaktyloskopická klasifikace

Monodaktyloskopická klasifikace
Obrázek Fingerprint1 od Pikachu4919 [CC BY 3.0], via scioly.org/wiki/

Daktyloskopické markanty

Daktyloskopické markanty
Obrázek Galton-characteristics1 od Pikachu4919 [CC BY 3.0], via scioly.org/wiki/

Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více: